Zajímavosti, turistika

Obec Černá Voda

Český název Černá Voda i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodiny Schroppovy, ale je možný i jiný výklad. Šropengrunt se po roce 1869 stal jenom osadou a katastrální obcí Černé Vody a byl přejmenován v roce 1948 na Rokliny.


Venušiny misky

Venušiny misky jsou národní přírodní památka ev. č. 545 zhruba 4 km jižně od obce Velká Kraš v okrese Jeseník. Chráněné území zaujímá vrcholovou část Smolného vrchu (404 m n. m.) v Žulovské pahorkatině. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Jeseníky.

Důvodem ochrany je jedinečný geomorfologický výtvor. Skalní misky a další útvary vznikaly v pleistocénu a holocénu chemickým působením srážkové vody, zvětráváním a kulovitou odlučností místní žuly. Největší prohlubně dosahují několika metrů v průměru. Skalisko s Venušinými miskami je upraveno jako vyhlídka, ohrazena kovovým zábradlím.


Žulová

Okolí Žulové je turisticky velmi atraktivní. Město lze využít jako výchozí bod výletů do Rychlebských hor, k Nýznerovským vodopádům, k jeskyni Na Pomezí v Lipové, do lázní Jeseník nebo do Vidnavy. Městem prochází červená turistická trasa Javorník – Jeseník a modrá trasa Horní Lipová – Nýznerovské vodopády – Žulová – Černá Voda. Z přírodních zajímavostí jmenujme zejména výše zmíněné Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce, četné kamenolomy v okolí městečka, nebo tzv. Venušiny misky při cestě na Vidnavu. Návštěvníci zde mohou taky navštívit nedávno otevřené Kamenické muzeum nebo si mohou udělat výlet k novogotickému kostelíku na Boží hoře, na kterou vede Křížová cesta.


Nýznerovské vodopády

Vodopády Stříbrného potoka, zvané též Nýznerovské vodopády, jsou přírodní památka ev. č. 650 na katastrálním území obce Skorošice v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je geomorfologicky význačné území, které nemá v Rychlebských horách obdoby.

 

 

 


Koupání v lomech

Lom Trans (Transgranit)

Rychlebské zatopené lomy jsou rozmístěny v okolí Žulové, Vápenné a Vidnavy. Jedná se převážně o bývalé žulové a kaolinové lomy. Ve většině lomů je čistá voda a lze se zde koupat, ale pouze na vlastní nebezpečí. Tyto lomy jsou jedním z mnoha lákadel Rychlebských hor.

Arcibiskupský lom
Nachází se u Vápenné nedaleko osady Zelená hora na úpatí Žulového vrchu. Lom je celkem skrytý, a tak není příliš využívaný ke koupání. Lom je jednou z nejvýznamnějších lokalit raka říčního.

Brankopy
Brankopy, též Žulový vrch, se nachází východně od Vápenné téměř na vrcholu Žulového vrchu (718m.n.m.). Lom byl vybudován kamenickým družstvem z Vápenné.

Kaolínka
Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji se nachází nedaleko Vidnavy. Okolí připomíná ve zmenšeném měřítku krajinu okolo Velkých kanadských jezer. Dříve se zde těžil kaolin, a tak jsou břehy i blízké okolí zabarveny do bíla.

Lom Rampa
Jeden z nejvyhledávanějších lomů se nachází u obce Černá Voda. Tento lom je lehce odlišitelný od ostatních lomů svojí typickou kolmou stěnou. V jeho okolí se nachází několik stále funkčních lomů, což toto místo dělá zajímavé.

Lom Štachlovice

Štachlovice
Štachlovický lom patří k těm menším lomům ale koupání je zde jedno z nejpohodovějších. Ovšem již delší dobu je zde zelená voda. Tento lom je jako jediný vybaven lanovkou na skákání do vody.

Transgranit
Prostředím i na pohled krásný lom může zaujmout svým uzavřeným tvarem. Nachází se nedaleko Žulové. Těžba zde byla ukončena v roce 1998, ale uvažovalo se i o znovuotevření tohoto lomu pro těžbu, neúspěšně. Avšak dnes zde zbyla kovárna a přístřešek pro hrubou kamenickou výrobu.

Lom Vaněk

Lom Vycpálek

Lom Vaněk se nachází za Skorošicemi směrem na Javorník. Tento lom je zde opravdu pojem pro svoji uzavřenost, a tak je velmi vyhledávaný pro koupání i táboření.

Vycpálek
Tento lom nalezneme nedaleko Vápenné. Ze zdejších lomů je to nejznámější žulový lom. Jako jediný má u vchodu pomník zakladateli Janu Vycpálkovi. V lokalitě lomu Vycpálek jsou volně k nalezení až 12 cm velké plovoucí tmavě červené hessonity – granáty.


Jeskyně Na Pomezí

Jeskyně Na Pomezí jsou krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1965 jsou národní přírodní památkou. Návštěvní trasa má délku 390 metrů, celková délka chodeb v jeskyních je přes 1700 m. V jeskyních je průměrná teplota ovzduší 7,7 °C. Prohlídka jeskyní trvá cca 45 minut. Ročně do jeskyní zavítá až 70 tisíc návštěvníků. Jeskyně jsou největším jeskynním systémem v ČR, který vznikl rozpouštěním mramoru (tj. krystalického vápence).

 


Otmuchovské jezero

Otmuchovské jezero (Jezioro Otmuchowskie) je přehradní nádrž v Polsku na Kladské Nise. Nachází se u města Otmuchów, necelých 10 km od českých hranic. Má rozlohu podle výšky hladiny okolo 20 km², největší hloubku 18 m a objem zhruba 140 milionů kubických metrů. Umělá nádrž byla vybudována Němci v roce 1933 jako Staubecken Ottmachau. Přehrada slouží k výrobě elektrické energie i rekreaci (windsurfing), významný je rybolov (candát, štika).

 


Jeskyně Na Špičáku

Jeskyně Na Špičáku nacházející se pod kopcem Velký Špičák mezi obcemi Supíkovice a Písečná na Jesenicku jsou nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě (první písemná zmínka pochází z roku 1430 — Antonius Walle). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519).[1] V roce 2014 byly dokončeny restaurátorské práce, převážně v centrální části jeskyně, na nástěnných malbách pocházející z období pozdního středověku až počátku 20. století.


Rychlebské hory

Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v ČR. Mnoho obcí a sídel zde zaniklo odsunem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Svůj název získaly podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), původně německy Reichenstein, česky Rychleby, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou. Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v Hornolipovské hornatině v jižní části pohoří.


Text a foto: wikipedia.org